Rodičovské dovednosti a vztah
Toto je oblast s nejsilnějšími důkazy. Metoda prokazatelně zlepšuje citlivost rodičů k signálům dítěte, posiluje jejich komunikační dovednosti a podporuje bezpečnou citovou vazbu.
Videotrénink interakcí (VTI) je metoda, která se nezaměřuje primárně na dítě, ale na pečující osobu – nejčastěji rodiče. Vychází z myšlenky, že klíč ke změně a zlepšení leží v posílení vašich rodičovských dovedností a ve způsobu, jakým s dítětem přirozeně komunikujete. Je to příležitost k rozvoji vlastních dovedností, která je však podmíněna ochotou aktivně se zamýšlet nad svými reakcemi a chováním.
Základem VTI je nahrávání krátkých, běžných interakcí mezi vámi a dítětem. Terapeut vám poté nepoukazuje na chyby, ale naopak společně s vámi analyzuje takzvané „jiskřivé momenty“ – krátké úseky, kdy se vám podařilo úspěšně navázat kontakt nebo kdy interakce fungovala lépe než obvykle. Cílem je tyto pozitivní momenty rozpoznat, posílit a naučit se je využívat častěji. Nejde tedy o přímou nápravu dítěte, ale o vaši práci na sobě samém a na vašem vzájemném vztahu.
Metoda založená na analýze videozáznamů úspěšných interakcí rodiče a dítěte. Pomocí vedené sebereflexe posiluje rodičovské dovednosti a vzájemné naladění.
Primárně pro rodiny v raném věku dítěte (kojenci, batolata), včetně dětí s rizikem PAS. Využívá se ale i ve školách a u dětí se smyslovým postižením či jinými vývojovými poruchami.
Rodič je hlavním a aktivním aktérem změny. Cílem není pasivní instruktáž, ale aktivní posílení rodičovských dovedností a sebevědomí skrze sebereflexi nad videozáznamy.
Toto je oblast s nejsilnějšími důkazy. Metoda prokazatelně zlepšuje citlivost rodičů k signálům dítěte, posiluje jejich komunikační dovednosti a podporuje bezpečnou citovou vazbu.
Důkazy o přímém dopadu na dítě jsou slibné, i když méně konzistentní. Studie popisují zlepšení ve vzájemné interakci (např. oční kontakt) a větší zapojení dítěte.
V této oblasti jsou výsledky nejednoznačné. Zatímco některé studie naznačují zlepšení slovní zásoby, jiné studie neprokázaly významný vliv na celkové kognitivní a jazykové testy.
Důkazy jsou v této oblasti spíše slabé a rozporuplné. Rozsáhlé přehledy studií nenašly významný vliv na problémové chování dítěte.
Jedná se o krátkodobou intervenci, která obvykle zahrnuje 3 až 10 sezení (v průměru 6). Frekvence je různá – od intenzivních denních setkání (např. v porodnici) až po sezení rozložená do několika měsíců. Výzkumy naznačují, že kratší programy (kolem 6 sezení) mohou být pro zlepšení rodičovských dovedností dokonce efektivnější než ty delší.
Terapii provádí certifikovaný odborník (psycholog, pedagog, sociální pracovník), který prošel speciálním výcvikem a supervizí. Rodič je vnímán jako klient a aktivní účastník změny. Terapeut ho provází procesem sebereflexe a pomáhá mu posilovat jeho kompetence a sebevědomí v rodičovské roli.
Tento přístup je považován za perspektivní. Výzkum naznačuje pozitivní výsledky, ale pro jejich plné potvrzení je potřeba více kvalitních studií.
Hlavní nejasností zůstává, zda pozitivní účinky způsobuje přímo VTI, protože se často používá v kombinaci s jinými terapiemi. Pro terapeuty je metoda časově náročná (analýza videí, střih, supervize). Zaměření pouze na pozitivní momenty navíc nemusí být dostačující pro rodiny, které řeší závažné problémy v chování. Někteří rodiče mohou být také nespokojeni s tím, že metoda není direktivní a nedává jim přímé rady, co dělat.
Videotrénink interakcí je efektivní metoda, jak posílit sebevědomí rodičů a zlepšit jejich vzájemné naladění na dítě tím, že se zaměřuje na jejich silné stránky.