Komunikační dovednosti
VM je účinné pro nácvik konverzačních dovedností, porozumění a používání jazyka v sociálním kontextu.
Video-modeling (VM) představuje alternativní přístup k vizuálnímu učení dovedností. Využívá médium, které je dětem s PAS často blízké a nevyžaduje přímou sociální zátěž při nácviku. Jádro metody spočívá v potenciálu kompenzovat sociální deficity tím, že plně využívá silné stránky dětí s PAS ve vizuálním zpracování informací.
Video-modeling je považován za metodu s vysokou úrovní vědecké podpory, účinnou napříč širokým věkovým spektrem. Odborná diskuse se proto nesoustředí na to, zda metoda funguje, ale spíše na to, jak dobře se naučené dovednosti přenášejí z kontrolovaného prostředí do složitějších situací reálného života.
Využívá sledování krátkých videí k nácviku nových dovedností. Vychází z teorie sociálního učení pozorováním a využívá silné stránky ve vizuálním zpracování.
Pro široké věkové spektrum (od batolat po dospělé) s PAS či jinými vývojovými poruchami. Vyžaduje schopnost udržet pozornost u videa a základní imitační dovednosti.
Rodiče mohou metodu snadno využívat v domácím prostředí po zaškolení odborníkem. Mohou se podílet na výběru cílových dovedností i na natáčení videí.
VM je účinné pro nácvik konverzačních dovedností, porozumění a používání jazyka v sociálním kontextu.
Metoda se úspěšně používá pro nácvik reciproční hry, sociálních interakcí a porozumění sociálním situacím.
VM se efektivně využívá pro nácvik sebeobslužných dovedností (hygiena, oblékání), ale i komplexnějších dovedností pro samostatný život a zaměstnání.
Ačkoliv není primárním cílem, některé studie ukazují pozitivní vliv na jemnou motoriku, imitaci a koordinaci ruka-oko.
Používají se krátká videa (typicky 2–3 minuty), která dítě sleduje v klidném prostředí. Frekvence sledování je různá – od jediného zhlédnutí až po několikrát denně, podle potřeby. Cílem je rychlé osvojení dovednosti; jakmile dítě dovednost zvládne, video se již pouští jen občas pro připomenutí.
Terapeut (nebo rodič či pedagog) nejprve naplánuje cílovou dovednost, vytvoří scénář a natočí video. To pak pečlivě upraví (např. odstraní chyby). Důležité je zajistit klidné prostředí pro sledování a mít připravené stejné pomůcky, jaké jsou ve videu, aby si dítě mohlo dovednost hned vyzkoušet. Nácvik by měl probíhat v přirozeném prostředí.
Tento přístup je považován za vědecky podložený. Jeho účinnost byla prokázána v řadě kvalitních studií.
Ačkoliv je metoda obecně velmi účinná, nemusí fungovat u všech dětí – limitující mohou být nedostatečné kognitivní schopnosti, problémy s pozorností nebo nízká schopnost imitace. Vytvoření kvalitního, individualizovaného videa může být časově náročné. Navíc většina studií probíhá v kontrolovaném prostředí (škola, terapie), takže přenositelnost do složitějších situací reálného života (např. zaměstnání) nemusí být automatická a vyžaduje další podporu.
Video-modeling je efektivnější než nácvik „naživo“, protože využívá silné vizuální schopnosti dětí s PAS a snižuje sociální tlak.