Canisterapie

Canisterapie je cílená terapeutická metoda, při které speciálně vycvičený pes pomáhá dítěti pod vedením kvalifikovaného odborníka (např. psychologa, speciálního pedagoga). Pes zde neslouží jen jako mazlíček, ale jako aktivní pomocník a „sociální most“, který může dítěti s PAS usnadnit navázání vztahu s terapeutem, poskytnout mu bezpečnou zpětnou vazbu a motivovat ho k nácviku nových dovedností.

Přestože je canisterapie oblíbená a mnohé zkušenosti naznačují její přínosy, je důležité vědět, že množství kvalitních vědeckých studií, které by její účinnost jednoznačně potvrzovaly, je zatím omezené. Je považována spíše za slibný doplňkový přístup než za hlavní terapii.

Základní princip

Cílené a strukturované zapojení psa do terapeutického procesu vedeného odborníkem ke zlepšení sociálních dovedností a snížení psychických symptomů.

Pro koho je vhodná?

Pro děti s PAS, které nemají strach ze psů. Aktivity se přizpůsobují individuálním potřebám, pes může pomoci zvýšit motivaci k účasti.

Role rodiny

Rodiče se aktivně účastní stanovení cílů, mohou být přítomni na sezeních a pomáhají přenášet naučené dovednosti do běžného života.

Klíčové principy metody

Pes jako sociální most: Přítomnost psa usnadňuje dítěti navázání kontaktu a důvěry k terapeutovi a motivuje ho k zapojení do aktivit.
Individualizace a flexibilita: Terapie se přizpůsobuje aktuálním potřebám, zájmům a tempu dítěte, aktivity nejsou striktně dané.
Cílená a strukturovaná intervence: Nejde o volné hraní, ale o plánovaný proces vedený odborníkem, který využívá interakci se psem k dosažení konkrétních terapeutických cílů.
Důraz na lidského terapeuta: Pes je pomocník, ale klíčovou roli hraje kvalifikovaný terapeut, který proces řídí a zajišťuje jeho odbornost a bezpečnost.

Na co se metoda zaměřuje?

Funkční komunikace

Studie ukazují, že canisterapie může zlepšit sociální a komunikační dovednosti dětí s PAS, včetně častějšího očního kontaktu, tolerance k doteku a motivace ke komunikaci.

Sociální dovednosti a chování

Výzkumy naznačují, že přítomnost psa může vést ke zlepšení sociálního zapojení, empatie a snížení problémového chování.

Motorické dovednosti

Některé studie naznačují i možný pozitivní vliv na motorické dovednosti, i když důkazy jsou v této oblasti zatím omezené.

Jak vypadá typická terapie?

Průběh a intenzita

Canisterapie probíhá jako plánovaná a strukturovaná aktivita pod vedením odborníka. Sezení jsou flexibilní a přizpůsobují se potřebám a zájmům dítěte. Pes může být zapojen aktivně (např. při hře, plnění úkolů) nebo pasivně (např. jako uklidňující prvek při nácviku jiných dovedností). Délka a frekvence sezení se liší podle cílů terapie a možností rodiny.

Role terapeuta a rodiny

Terapii vede kvalifikovaný odborník (např. psycholog, speciální pedagog) s canisterapeutickým výcvikem a certifikací pro psa. Terapeut je zodpovědný za plánování, vedení a vyhodnocování terapie. Rodiče se aktivně podílejí na stanovení cílů, mohou se účastnit sezení a pomáhají s přenosem naučených dovedností do běžného života.

Informace o vědecké podloženosti

Tento přístup je považován za perspektivní. Výzkum naznačuje pozitivní výsledky, zejména v sociální oblasti, ale pro jejich plné potvrzení je potřeba více kvalitních a větších studií.

Co je dobré zvážit?

Hlavní výzvou canisterapie je stále omezené množství kvalitních vědeckých důkazů, které by její účinnost jednoznačně potvrzovaly. Mnoho studií má metodologické nedostatky, jako jsou malé počty účastníků nebo chybějící přesný popis terapeutických postupů. Je také důležité dbát na etické aspekty – zajistit, aby byl terapeutický pes dobře vycvičený, vhodný pro práci s dětmi a aby byla respektována jeho pohoda. Při výběru poskytovatele je klíčové ověřit si kvalifikaci terapeuta i psa.

Přítomnost psa může pro dítě s PAS otevřít dveře k navázání vztahu a motivovat ho k zapojení do terapeutických aktivit.