Intervence zaměřené na střevní mikroflóru vycházejí z konceptu propojení mezi střevem a mozkem, známého jako „osa střevo-mozek“. Tato myšlenka předpokládá, že stav a složení miliard bakterií v našich střevěch (mikrobiom) mohou ovlivňovat fungování mozku, a tím potenciálně i projevy spojené s poruchami autistického spektra (PAS). Jedná se o oblast intenzivního vědeckého zájmu, avšak důkazy o skutečném přínosu těchto intervencí pro děti s PAS jsou zatím nejednotné, často si protiřečí a stále se vyvíjejí.
Pod tento obecný přístup spadá několik velmi odlišných metod s různou mírou invazivity a vědecké podpory. Patří sem podávání probiotik (doplňků stravy s „přátelskými“ bakteriemi), experimentální lékařský zákrok fekální mikrobiální transplantace (FMT), a zavedení specifických dietních režimů, jako je bezlepková a bezkaseinová dieta (GFCF) nebo ketogenní dieta (KD). Každá z těchto metod má svá specifika, potenciální přínosy, ale i rizika.
Vychází z teorie propojení střeva a mozku (osa MGB) a předpokladu, že ovlivnění střevní mikroflóry může pozitivně působit na projevy PAS.
Metody jsou zkoumány pro děti s PAS, zejména pokud mají přidružené trávicí potíže. Některé (GFCF, KD) cílí i na behaviorální projevy.
Zásadní, zejména u diet (GFCF, KD), kde zajišťuje jejich striktní dodržování. U všech metod je klíčová spolupráce s lékaři a odborníky.
Toto je oblast, kde se ukazuje největší potenciál. Zejména probiotika a FMT v některých (i když ne všech) studiích prokázaly schopnost zmírnit přidružené trávicí obtíže (zácpa, bolesti břicha, průjem), které jsou u dětí s PAS časté. U GFCF diety se tento efekt také někdy uvádí, ale důkazy jsou slabší.
Některé studie naznačují možný pozitivní vliv na určité projevy chování, ale výsledky jsou nekonzistentní. GFCF dieta byla v některých metaanalýzách spojována se zlepšením stereotypního chování. U probiotik některé souhrnné analýzy naznačily celkové zlepšení behaviorálních symptomů, ale kvalitnější studie vliv na jádrové symptomy nepotvrdily. Ketogenní dieta se zdá být účinnější spíše na přidružené projevy (např. hyperaktivitu) než na samotné jádro PAS. U FMT byly v nekontrolovaných studiích pozorovány výrazné behaviorální změny, ale kontrolovaná studie je nepotvrdila.
Vliv na jádrové sociálně-komunikační deficity PAS je nejméně prokázaný a výsledky jsou velmi rozporuplné. Zatímco některé menší nebo nekontrolované studie (zejména u FMT, GFCF, KD) naznačovaly zlepšení v socializaci nebo komunikaci, kvalitnější a kontrolované studie tento přínos obecně nepotvrdily u žádné z těchto metod.
Probiotika: Znamenají pravidelné, obvykle každodenní, užívání doplňků stravy obsahujících specifické kmeny „přátelských“ bakterií (nejčastěji rody Bifidobacterium a Lactobacillus). Dávkování a délka užívání se mohou lišit.
Fekální mikrobiální transplantace (FMT): Jedná se o lékařský zákrok, při kterém je do trávicího traktu pacienta přenesen upravený vzorek stolice od pečlivě prověřeného zdravého dárce. V ČR je tato metoda dostupná pouze v rámci schválených klinických studií a probíhá pod přísným lékařským dohledem.
Bezlepková a bezkaseinová dieta (GFCF): Vyžaduje striktní a úplné vyloučení všech potravin obsahujících lepek (pšenice, žito, ječmen) a kasein (mléko a mléčné výrobky) z jídelníčku dítěte. Jedná se o dlouhodobou a náročnou změnu stravování.
Ketogenní dieta (KD): Je nutričně velmi specifický a přesně propočítaný stravovací režim s extrémně vysokým podílem tuků, přiměřeným množstvím bílkovin a minimálním obsahem sacharidů. Cílem je navodit v těle stav tzv. ketózy.
Role rodiny je u všech těchto přístupů naprosto zásadní. U diet (GFCF, KD) leží na rodině tíha jejich striktního dodržování, což může být u dětí s PAS, které jsou často velmi vybíravé v jídle, extrémně náročné a vyžaduje to velkou motivaci a důslednost. U probiotik rodina zajišťuje jejich pravidelné podávání. U všech těchto metod je naprosto klíčové odborné vedení – lékaře (zejména u FMT), dietologa nebo nutričního terapeuta (u diet), aby se předešlo zdravotním rizikům, nutričním nedostatkům (např. nedostatku vápníku u GFCF diety) a zajistila se správná implementace. Odborníci také varují před komerčními službami nabízejícími analýzy mikrobiomu a probiotika „na míru“, které podle nich často vzbuzují nerealistická očekávání neodpovídající současnému stavu vědeckého poznání.
Tento přístup je považován za perspektivní, ale důkazy jsou nekonzistentní. Některé souhrnné studie naznačují pozitivní vliv na přidružené behaviorální a zejména gastrointestinální symptomy. Kvalitnější studie (RCT) však neprokázaly vliv na celkovou závažnost autismu nebo jeho jádrové symptomy. Výzkum je limitován malými vzorky a metodologickými slabinami.
Jedná se o experimentální přístup. Zatímco otevřené (nekontrolované) studie ukázaly velmi slibné a dlouhodobé zlepšení jak gastrointestinálních, tak behaviorálních symptomů PAS, jediná dostupná kvalitní kontrolovaná studie (RCT) tyto výrazné přínosy nepotvrdila a naznačila jen možný malý vliv na socializaci. Je potřeba dalšího robustního výzkumu k ověření bezpečnosti a účinnosti.
Účinnost této diety je kontroverzní a vědecky neprokázaná pro jádrové symptomy PAS. Zatímco některé metaanalýzy naznačily možný pozitivní vliv na stereotypní chování nebo kognici, kvalitní kontrolované studie (RCT) obecně nepotvrdily její přínos pro hlavní projevy autismu. Navíc je spojena s rizikem nutričních deficitů.
Jedná se o rozvíjející se a experimentální přístup pro PAS. Existuje jen velmi málo klinických studií. Naznačují sice možný pozitivní vliv na některé projevy PAS a přidružené potíže (např. ADHD), ale kvalita důkazů je velmi nízká. Jsou potřeba další studie k ověření účinnosti a bezpečnosti, zejména dlouhodobé.
Klíčovou odbornou otázkou, která zpochybňuje samotný základ těchto terapií, zůstává, zda je odlišné složení střevních bakterií u dětí s PAS příčinou jejich potíží, nebo spíše důsledkem jejich typicky velmi výběrového jídelníčku. Tato nevyřešená debata zpochybňuje samotný základ těchto terapií. Vědecké důkazy o tom, že by tyto metody ovlivňovaly hlavní příznaky autismu (např. sociální komunikaci), jsou slabé, nekonzistentní nebo si vzájemně protiřečí. Slibné výsledky z menších nebo nekontrolovaných studií se často nedaří potvrdit ve větších a metodologicky kvalitnějších výzkumech.
Navíc je třeba počítat s riziky a náročností. Diety (GFCF, KD) se velmi obtížně zavádějí a dodržují kvůli časté vybíravosti dětí v jídle a hrozí u nich riziko nedostatku důležitých živin (např. vápníku u GFCF) nebo nepříjemné vedlejší účinky (zácpa, zvracení, únava u KD), u dětí dokonce i riziko zpomalení růstu při dlouhodobém užívání KD. Fekální transplantace (FMT) je experimentální lékařský zákrok prováděný pouze ve výzkumu a nese svá zdravotní rizika (např. přenos infekce, pokud není proveden správně). Probiotika jsou sice považována za obecně bezpečná, ale jejich účinnost na jádrové symptomy PAS nebyla prokázána. Jakýkoli z těchto zásahů do stravy nebo mikrobiomu by měl být podniknut pouze po důkladné konzultaci a pod vedením lékaře či kvalifikovaného nutričního specialisty.
Ačkoli je propojení střev a mozku fascinující oblastí výzkumu, intervence do mikrobiomu jsou zatím považovány za experimentální a jejich skutečný přínos pro jádrové projevy autismu zůstává neprokázaný.