Komunikační dovednosti
Ačkoli některé nekvalitní studie naznačovaly zlepšení, robustní kontrolované studie neprokázaly žádný specifický vliv HBOT na komunikační schopnosti.
Hyperbarická oxygenoterapie (HBOT), známá také jako léčba v hyperbarické (přetlakové) komoře, je metoda založená na myšlence, že dýchání kyslíku pod vyšším tlakem může zlepšit okysličení mozku. Některé teorie předpokládají, že u dětí s PAS může být mozek nedostatečně prokrvený (hypoperfuze), a že zvýšený přísun kyslíku by mohl tento stav napravit, zmírnit zánětlivé procesy a podpořit tak funkci mozku a chování.
Přestože tato myšlenka může znít logicky, je důležité vědět, že účinnost HBOT pro léčbu autismu nebyla vědecky prokázána. Kvalitní studie neprokázaly, že by tato metoda přinášela lepší výsledky než placebo (neúčinná léčba). Regulační orgány, jako je americká FDA, dokonce varují před zavádějícími tvrzeními o její účinnosti.
Zvýšený přísun kyslíku pod tlakem má zlepšit okysličení mozku a korigovat tak údajné deficity (hypoperfuzi, zánět) spojené s PAS.
Nabízena pro děti a dospívající s PAS, ale její účinnost pro tuto skupinu nebyla vědecky potvrzena.
Rodina zajišťuje účast dítěte na finančně i časově náročné terapii, která není hrazena pojišťovnou.
Navzdory tvrzením poskytovatelů neexistují spolehlivé vědecké důkazy o tom, že by HBOT zlepšovala projevy PAS v jakékoli oblasti. Kvalitní studie neprokázaly rozdíl oproti placebu.
Ačkoli některé nekvalitní studie naznačovaly zlepšení, robustní kontrolované studie neprokázaly žádný specifický vliv HBOT na komunikační schopnosti.
Podobně jako u komunikace, ani v oblasti sociálních dovedností nebyly v kvalitních studiích potvrzeny žádné specifické přínosy HBOT.
Kvalitní kontrolované studie neprokázaly statisticky významný rozdíl ve zlepšení chování mezi dětmi léčenými HBOT a dětmi, které dostávaly placebo.
Dítě tráví čas (obvykle kolem 60 minut) v uzavřené hyperbarické komoře, kde dýchá vzduch nebo přímo kyslík pod tlakem vyšším, než je běžný atmosférický tlak (typicky 1,3 až 2,0 ATA). Neexistuje jednotný postup – různá centra používají odlišné tlaky, koncentrace kyslíku a počty sezení. Běžně se doporučuje absolvovat desítky sezení (40-80), často několikrát týdně.
Terapii obsluhuje proškolený personál hyperbarického centra. Role rodiny spočívá v zajištění a financování této velmi nákladné a časově náročné terapie, která není hrazena ze zdravotního pojištění. Dostupnost přenosných komor pro domácí použití (schválených pro jiné účely) může sice usnadnit logistiku, ale nemění nic na tom, že účinnost pro PAS není prokázána.
Tento přístup není vědecky podložený. Odborná komunita a regulační orgány (jako FDA) jeho používání pro léčbu PAS nedoporučují z důvodu nedostatku důkazů o účinnosti a přítomnosti rizik.
Hlavním problémem je, že neexistují dostatečné a kvalitní vědecké důkazy, které by podporovaly používání HBOT pro léčbu autismu. Výsledky studií jsou rozporuplné – zatímco některé menší nebo nekvalitní studie naznačovaly přínosy, metodologicky robustní, kontrolované studie neprokázaly žádný významný rozdíl oproti placebo skupinám. Zlepšení pozorovaná u obou skupin (léčebné i placebo) pravděpodobně souvisí s nespecifickými faktory, jako je intenzivní pozornost věnovaná dítěti, změna rutiny nebo placebo efekt u rodičů.
Terapie je navíc velmi nákladná (není hrazena pojišťovnou) a časově náročná (vyžaduje desítky sezení). Nese také určitá zdravotní rizika, nejčastěji ušní barotrauma (bolest nebo poškození ucha vlivem tlaku), ale i další možné vedlejší účinky. Regulační orgány jako FDA výslovně varují před nepravdivými a zavádějícími tvrzeními soukromých center o účinnosti této metody pro autismus.
Navzdory logicky znějící teorii, hyperbarická oxygenoterapie (HBOT) postrádá vědecké důkazy o účinnosti pro léčbu autismu a není odborníky doporučována.